__________________________________________________________________________________________________
Vítejte na těchto stránkách. 
Provádím "Kraniosakrální terapii cestou hluboké relaxace".
________________________________________________________________________________________________________
Co je to kraniosakrální terapie?
Jde o velmi jemnou, nebolestivou formu fyzioterapie, spojenou s relaxačními metodami. Je mimořádně šetrná, přináší pocit dokonalého uvolnění, hlubšího a snadnějšího dýchání, jakoby zbavuje tíhy a obnovuje vrozenou schopnost samoléčících pochodů v těle.
Dále terapie podporuje vyplavení škodlivin z těla, "nastartuje" přirozenou detoxikaci organismu, posiluje imunitu. V tomto směru je velice vhodná jako doplňková metoda při různých očistných kůrách.
V ČR je zatím vnímána spíše jako součást alternativní medicíny, ale v zahraničí (Německo, Itálie, Švýcarsko, USA) je vyučována a praktikována ve zdravotnictví.
Kdy terapie pomáhá?
Osvědčuje se při:
- bolestech hlavy a migrénách, poruchách zraku, poruchách rovnováhy
- chronické rýmě, zánětech dutin
- bolestech zad a páteře, skolióze, výhřezech plotének
- dysfunkcích končetin, poruchách motoriky
- endogenních depresích (bezdůvodných), chronické únavě, stresu, nespavosti
- gynekologických obtížích, v šestinedělí (úprava hormonální dysbalance)
- po fyzických a psychických traumatech
- pooperačních stavech, podporuje proces hojení a rekonvalescence
- poruchách nervového systému
- tinnitu (pískání v uších)
- dlouhodobých následcích po mozkové příhodě (ztráty citlivosti, hybnosti aj.)
- hypertenzi (vysoký krevní tlak)
- zažívacích problémech, kolikách
- problémech s vylučováním tekutin (retence), tvorbě otoků
Kraniosakrální terapií by měly být ošetřeny všechny osoby, které nosily rovnátka. Jejich nasazení omezuje a trvale ovlivňuje rozsah pohybu některých lebečních kostí. Následky se nemusí projevit ihned, ale s delším časovým odstupem. Ortodontická léčba v dětství se tak může stát příčinou migrén, zhoršení zraku, šumění či pískání v uších, apod.
Jak to funguje? |
|
|
|
Kranio = lebka, sacrum = křížová kost. Mezi nimi v páteřním kanále proudí tekutina - mozkomíšní mok, který v pravidelných pulzech "omývá" mozek a míchu a jejich nervové dráhy. Kraniosakrální rytmus je odlišný od fyziologických pohybů, které se vztahují k dýchání či kardiovaskulární aktivitě. Stav rytmu ovlivňuje nejen pohybové funkce, ale také funkce břišních orgánů, žláz s vnitřní sekrecí, emoční a myšlenkové procesy. Kraniosakrální terapie tento rytmus "vylaďuje", rozpouští blokády uložené ve tkáních (svaly, klouby, vazivo, kosti), uvolňuje jejich napětí.
Nedílnou součástí terapie je uvolnění lebečních kostí v jednotlivých švech. Jestliže lebeční kosti ztratí svoji schopnost pohybovat se v odpovídajícím kraniosakrálním rytmu, může dojít k výskytu symptomů různých onemocnění. |
 |
Proč právě metoda "Cestou hluboké relaxace?"
Tuto "variantu" Kraniosakrální terapie vyvinula Češka, paní Viktorie Skácelová, terapeutka s mnohaletou praxí a vynikajícími výsledky.
O terapii říká: Tato metoda je odlišná jak samotným přístupem ke klientovi, tak i svým obsahem. Ten, kdo řídí terapii, je tělo klienta. Terapeut zde hraje roli prostředníka, který umí ve správnou chvíli - kdy je klient připraven, použít nástroje, které ovládá, aby mu pomohl doslova nastartovat jeho vlastní samoléčící procesy v jeho těle. Protože každý z nás tuto schopnost v těle máme, jen ji bohužel málo umíme využívat. Nemusíme znát místa blokád, nemusíme diagnostikovat, hodnotit, a už vůbec ne léčit, a přesto se klient uzdravuje. Uzdravuje se nejen na fyzickém těle, ale cítí se lépe zejména psychicky.
(Plný text V. Skácelové - v záložce Historie)
Jak terapie probíhá?
Klient leží na lehátku v poloze na zádech. Terapeut jemnou palpací a lehkým tahem uvolňuje místa lebečních švů, "prohřívá" a stimuluje jemné svalové skupiny v ose lebka - kostrč. Pracuje se s celým tělem, tedy i na břišních partiích, pánvi, dolních končetinách. Každý pohyb je veden velmi pečlivě, přesně a pomalu. Při terapii se nehovoří, cílem je propojení s hlubokou relaxací klienta.
Vlivem celkového zklidnění těla i mysli dochází při terapii ke zpomalení tepové a dechové frekvence, podobně jako ve spánku. Avšak tok mozkomíšního moku je doslova rozprouděn. Tento stav je někdy klienty vnímán jako příliv energie, pulzace v dlaních či chodidlech apod.
Bezprostředně po terapii může následovat únava, ale v odstupu hodin či dnů (i týdnů) je pozorována celkově lepší kondice, schopnost soustředění, pozitivní naladění.
Terapie se provádí přes oděv. Ošetření trvá cca 60 - 90 minut.
Kdy se neprovádí:
Známy jsou tyto kontraindikace:
- po nedoléčených úrazech
- při podezření na krvácení do mozku (mozková mrtvice, úrazy)
- po čerstvých operacích páteře
- u aneurysmat (cévních výdutí)
- u hydrocefalu (hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách)
- při akutním výhřezu meziobratlové ploténky
Dílčí omezení:
Upozorněte na:
- stav po operaci páteře
- umělý kloub či jiný kovový implantát
- osteoporózu
- těhotenství
Jaký je rozdíl mezi kraniosakrální terapií a osteopatií, kraniopatií či jinými metodami?
Kraniosakrální terapie používá mnohem jemnější dotek, nejde o "nápravu" silou. Nejedná se samoúčelně o rozpohybování kostí, ale kosti jsou užívány k tomu, abychom se dostali hlouběji, do systému membrán a tekutin. Pohybování kostmi je zde tedy pomocným prostředkem.
Čerpáno z knihy J. E. Upledgera, "Ty a tvůj skrytý lékař", nakladatelství Modrý klíč, 2001
Vznik a vývoj kraniosakrální terapie - v záložce Historie